Výzbroj palné zbraně

Palné zbraně

  • PŘED ROKEM 1759 : myslivci používali vlastní zbraně, které si do vojska přinesli ze služby jako panští myslivci
  • 1759 : zavedení jednotné erární pušky - štucu, který měl v Rakouské armádě osmihrannou hlaveň dlouhou 79 cm ráže 15 mm a opatřenou šesti drážkami. V bukové, černě mořené pažbě byl zapuštěn křesadlový zámek vz. 1754 a dřevěný nabiják. Zbraň měřila celkem 122 cm a vážila 3 kg. Vyráběla je Panzeneterova továrna ve Vídni v ceně 7 zlatých 35 krejcarů.
  • 1780 : v tomto roce byla v josefínské armádě pokusně zavedena opakovačka - větrovka. Sestrojil ji italský mechanik a vynálezce Bartolomeo GERANDONI. Roku 1788 byli někteří myslivci vycvičeni ve střelbě s touto větrovkou. Nejdříve byli ke každé kompanii přiděleni čtyři střelci s větrovkami, později, roku 1790 byl sestaven zvláštní sbor o 1313 mužích. Větrovka měla ráži 13 mm a střílelo se z ní na vzdálenost 200 - 400 kroků. Vojáci však s nimi špatně zacházejí, takže se mnohé z těchto zbraní stávají brzy nepoužitelné.
  • 1795 : byla zavedena nová myslivecká puška, vycházející s některými změnami z původního modelu 1765. Osmihranná hlaveň měla sedm drážek a ráže 15 mm zůstala stejná.
  • 1796 : bylo u štucu zkráceno předpažbí, konec hlavně dlouhý 11 cm byl zakulacen a nasazoval se na něj dlouhý bodák se širokou čepelí. Byla to novinka, neboť do té doby používali myslivci pušky bez bodáku a za poboční zbraň jim sloužil lovecký tesák . Proto také nejstarší typy bajonetů k mysliveckým puškám jsou přechodem mezi oběma zbraněmi - mají charakteristický tvar mysliveckých tesáků a liší se pouze okem a rukověť zářezem k upevnění. Nový bodák byl v rakouské vojenské terminologii označován jako " HAUBAJONNETT". Pažba nové myslivecké pušky byla z ořechového dřeva a měla na levé straně lícnici a na opačné straně schránku se zasouvacím víčkem ( penálkem ). Hlaveň nebyla upevněna objímkami, jen klínky. Souprava pušky byla mosazná a křesadlový zámek byl o něco menší než u karabiny. Železný nabiják, opatřený na konci dřevěnou hruškou, se nosil na nábojní brašně.
  • 1807 : byla výzbroj myslivců změněna tak, že krátké pušky vz. 1795 dostaly pouze třetí řady myslivců, první a druhá řada byly naproti tomu vyzbrojeny lehkou krátkou puškou, která měla hladký vývrt jako dlouhá pěchotní puška. Tmavě napuštěná hlaveň byla opatřena stavěcím hledím s dvěma klapkami, souprava byla mosazná, pažba z ořechového dřeva s lícnicí. Nabiják měl zesílené zakončení. Myslivecká karabina vážila 3,8 - 4,1 kg a nosila se zavěšená na rameni, pažbou vzhůru .

( Dále jsou uváděny další úpravy zbraně v následujících letech včetně úpravy z roku 1849 na Augustinův zámek )

  • 1854 : myslivci dostali zcela nové pušky puškaře LORENZE, kdy změny spočívaly především v kalibru, který byl změněn na 13,9 mm a v zavedení perkusního zámku. Tvar mysliveckých pušek zůstal týž, jako u předchozího vzoru 1795, osmihranná hlaveň v předu osoustružená, byla k předpažbí připevněna klínky. Souprava byla železná, nabiják se nosil jako dříve na rameni a na konci měl dřevěnou hlavici, aby při nabíjení nepoškozoval drážky.

DEPOZITY : Hrad Bítov : - armádní ruský myslivecký štuc s osmihrannou drážkovanou hlavní ráže 17 mm, podlouhlou úchytkou na bodák a penálkem na střely v pažbě, charakteristickým pro myslivecké, nikoli armádní kulovnice - památka na boje s napoleonskou armádou na Moravě ( dále je zde památka na boje u Asprů, jedná se o francouzkou kyrysnickou přilbu se soudobým nápisem, že byla ukořistěna u Asprů a jsou zde i Daunova děla, která se zúčastnila téže bitvy )