Copak je to za vojáka

Šli vojáčkové z manévrů bez hněvu, bez nářku,
a každý sevřel v obětí zas svoji kuchařku.
Jen jeden smuten stranou stál,
ten děvčat prý se tuze bál,
a proto celý regiment
se ze srdce mu smál: Cha! Cha! Cha!

Re:Copak je to za vojáka, když mu láska nekvete?
Copak je to za vojáka, bez hezkého děvčete?
Voják ten se nesmí bát,
vždycky pevně musí stát,
holky za ním musejí si,
za ním musejí si paty uběhat.

Pak u muziky přivedli mu holku jako květ,
tu jak se na ní podíval, už točil se s ním svět.
Když po tanci se začla ptát,
zda mohl by ji milovat,
tu sklopil zrak
a ona se mu začala hned smát: Cha! Cha! Cha!

Re: Copak je to za vojáka, když mu láska nekvete?

Copak je to za vojáka, bez hezkého děvčete?
Voják ten se nesmí bát,
vždycky pevně musí stát,
holky za ním musejí si,
za ním musejí si paty uběhat.

 

Tu vojáček se zamyslil a v náruč jí hned pad:

"Vždyť voják může svoji vlast i děvčata mít rád!"
A od té doby, jakbysmet,
všem hezkým holkám hlavy plet,
a když se s jednou rozešel,
už druhé zpíval hned: Cha! Cha! Cha! 

Re: Copak je to za vojáka, když mu láska nekvete?

Copak je to za vojáka, bez hezkého děvčete?
Voják ten se nesmí bát,
vždycky pevně musí stát,
holky za ním musejí si,
za ním musejí si paty uběhat.