Chlapi jako lusk

Jsme vojáci v zeleném, chlapi jako lusk,
sice zelení a křivý ale zastavit nás zkus.
Když velitel nám zavelí, to k útoku je čas,
jak k nepříteli míříme máme pro něj vzkaz.

Re:.
My jsme polní myslivci, co se nepřítele nebojí,
nikdy nemineme a vždy zvítězíme v boji.
S vírem bitvy tančíme, zbraně naše zpívají,
společně do vítězství kráčíme, na tom bitevním poli.

Pod černou helmou z kůže, s chocholem zeleným,                                    nic nám už nepomůže, před pochodem příšerným.                                  S každým dalším krokem, domov můj je dál,                                            rychle chlapi tryskem, spoléhá na nás král.

Re:.
My jsme polní myslivci, co se nepřítele nebojí,
nikdy nemineme a vždy zvítězíme v boji.
S vírem bitvy tančíme, zbraně naše zpívají,
společně do vítězství kráčíme, na tom bitevním poli.

Markytánky nám víno po kruté bitvě dají,                                                    a večer s těmi šťastnějšími chlapci usínají.                                                V těch chvílích, kdy boj utichá, naše duše se uzdravují,                            však je to chvíle prchavá, k boji se zase připravují.

Re:.                                                                                                                      My jsme polní myslivci, co se nepřítele nebojí,                                          nikdy nemineme a vždy zvítězíme v boji.                                                   S vírem bitvy tančíme, zbraně naše zpívají,                                    společně do vítězství kráčíme, na tom bitevním poli.

Za Císaře, za krále, za přátelství v boji zrozené,                                          s písní na rtech a odvahou v srdci, vstříc všemu půjdeme.                      Jak zazní naše polnice, velitel zadá rozkaz mně,                               hlídej pořádně nepřítele až do konce dne.

Re:.
My jsme polní myslivci, co se nepřítele nebojí,
nikdy nemineme a vždy zvítězíme v boji.
S vírem bitvy tančíme, zbraně naše zpívají,
společně do vítězství kráčíme, na tom bitevním poli.

Až jednou válka skončí a my budem žít,                                              vzpomínati budem a o markytánkách snít.                                            Tak domů zase pudem, do lesů do houští,                                          však ale co si budem vzpomínky nás neopouští.

Až jednou válka skončí a my budem žít,
vzpomínati budem a o markytánkách snít.
Tak domů zase pudem, do lesů do houští,
však ale co si budem vzpomínky nás neopouští.