Jäger 1798 - 1805

by Rudolf von Ottenfeld

V bitvě u Lodi v roce 1797 a bitvě u Marenga v roce 1800 měla rakouská armáda dva prapory myslivců nebo lehké pěchoty. Tato kresba zobrazuje jednoho z těchto lehkých pěšáků. Základní uniforma byla ve slavné ocelově šedé barvě, která definovala rakouským myslivcům na více než 100 let. Mnoho z těchto lehkých jednotek bylo vytvořeno ze střeleckých spolků nebo dobrovolnických sborů. Rekrutován z lovců a lesníků a pytláků, kteří měli určité dovednosti a znalosti v používání krytu a střelby. Uniforma byla ocelově šedá (světle modrá šedá) s jasně zelenými lemy. V období roku 1800 byla pokrývkou hlavy rakouská přilba z černé kůže s mosazným kováním a zeleným hřebenem. Zbraní byla  karabina nebo krátká puška s dlouhým bajonetem nazývaná též myslivecký štuc. Řemení bylo z černé kůže.

Jäger 1809

by Rudofl von Ottenfeld

V roce 1809 byly myslivecké prapory plně integrovány do pěchoty a staly se účinnými vojáky používanými jako předvoj, boční stráž nebo zadní voj. Helmu nahradila pokrývka hlavy ve stylu cylindru otočená na jednu stranu tedy klobouk korsického typu. Napoleon byl jejich operacemi velmi ohromen a píše o nich při více než jedné příležitosti.
Zelené střapce a šňůry nošené na levém rameni byly oceněny za střelecké dovednosti a zůstaly součástí uniformy pro myslivce a střelce po mnoho let. Černé kožené popruhy byly zachovány a batoh a popruhy jsou nyní francouzského stylu jako u pěchoty linie.